Pervitinové(?) šilenství Zlatorze.

Zlatorz je na internetu známý pod několika jmény: zlatorz, sip of cola, John McCaffeine a dalšími. Většinou publikuje anglicky. Na kryptoměnách vydělal tolik, že si může dovolit nemít práci. V League of Legends hrál profesionálně. Lidé, kteří ho sledují, vědí dvě věci: je extrémně chytrý a jeho život je pořádně komplikovaný.

Jednoho dne natočil video v češtině. Třicet osm minut. Žádné střihy, žádná grafika. Jen člověk, kamera a zkušenost, kterou chtěl sdílet, protože mu o tom psalo příliš mnoho lidí s podobným příběhem. Video vypadá, jako by ho natočil člověk, který se právě probudil. Nebo ještě nespal. Se Zlatorzem si nikdy nejste jistí.

Diagnóza z gramu

Zlatorz užívá pervitin. To říká sám, otevřeně, bez omluv. Po vysokých dávkách - gramech týdně, několikadenním bdění - dostal toxickou psychózu. To je stav, který vyvolá droga. Mozek přetížíte dopaminem, začnete halucinovat. Přestanete brát, vystřízlivíte, a za dva tři dny je po všem.

Opavská psychiatrická léčebna mu z tohoto stavu diagnostikovala paranoidní schizofrenii. Podle jeho slov není sám. Zná deset lidí, kterým se stalo totéž. Poté, co o tom začal mluvit veřejně, psalo mu víc.

Jeho argument je jednoduchý: nikdy neměl psychózu, když nebral. Nikdy nehalucinoval střízlivý. Tři dny po vysazení vždy všechno odeznělo. Přesto: paranoidní schizofrenik. Černé na bílém, v papírech.

Ptal se doktora: jak si můžete být jistí, že mám schizofrenii, když jsem nikdy neměl psychózu tři dny po vystřízlivění? Odpověď nedostal. Diagnóza zůstala.

Co teda má

Zlatorz trvá na tom, že paranoidní schizofrenii nemá. Možná nemá. Ale poslechněte si, co sám popisuje:

Střízlivý nedokáže fungovat. Chodí tři měsíce sem a tam. Kouká z okna. Nic. Běžný život ho nikdy nebavil - ani před drogami, ani po. Věci, co stimulují normální lidi, pro něj byly jako koukat do zdi. Sedativa na něj prý nefungují. Stimulant ho paradoxně uklidňuje.

Jenže se nemyje. Nežije život. Jen fetuje.

To není profil člověka, kterému nic není.

Sám tipuje na nediagnostikované ADHD - a něco na tom je. Stimulanty u ADHD fungují přesně takhle: místo rozjetí vás uklidní. Ale taky to může být něco úplně jiného. Bipolární porucha, těžká deprese, anhedonie po letech užívání, poškozený dopaminový systém. Podle Zlatorze je podstatné, že to nikdo nezjišťoval. Jednodušší bylo napsat "schizofrenik," předepsat Olanzapin a jít na dalšího.

Proč ji nezmění

Zlatorz má na to teorii. Kdyby léčebna jednu diagnózu změnila, musela by se podívat na stovky dalších. Přiznat, že tisícům lidí dali paranoidní schizofrenii na základě stavu, který vyvolala droga a který sám odezněl. To je hodně papírování. Jednodušší nechat to být.

Takže diagnóza stojí. A s ní přichází Olanzapin.

Olanzapin a chemická lobotomie

Olanzapin je antipsychotikum. Blokuje dopaminové receptory v mozku. Pro člověka se skutečnou schizofrenií menší zlo. Pro člověka bez schizofrenie katastrofa.

Říká, že četl studie. Mozek na antipsychotikách ztrácí objem - podle jeho slov zhruba procento za rok. Pro člověka, který ta léčiva nepotřebuje, je to podle něj škodlivější než samotné drogy. Říká tomu chemická lobotomie. Enjoy, jak to sám komentuje, život brambory.

A ještě jeden detail: zná lidi, kteří střízliví žádné psychotické stavy neměli. Dostali je až poté, co jim v léčebně nasadili antipsychotika. Lék vyvolal to, co měl léčit. Ověřit to nemůžeme. Ale jako tvrzení to stojí za pozornost.

Patnáct minut a lhaní

Systém v léčebně funguje podle Zlatorze takto: máte patnáct minut s doktorem. Během nich musíte lhát. Říct, že se cítíte dobře. Říct, že vám prášky pomáhají. Říct cokoli, co chtějí slyšet. Protože cokoli jiného znamená, že tam zůstanete déle.

Říct, jak opravdu vidíte život? To znamená, že tam patříte.

Argumentovat? Oni šli do školy. Oni jsou doktoři. Vy jste smažka.

Svému ambulantnímu psychiatrovi přiznal, že v ústavu nikdy neříká pravdu. Že to prostě nejde. A pak se ptá: jak mě můžou hodnotit, když jim musím lhát?

Soud, který není soud

V léčebně proběhne soudní přezkoumání. Zlatorz ho popisuje jako formalitu. Soudce automaticky napíše, že hospitalizace je oprávněná. Advokát argumentuje proti pacientovi. Gestapo soud, jak to sám nazval.

Jednou záchranná služba zapsala do dokumentace, že vyhrožoval násilím své matce. Zlatorz tvrdí, že se to nestalo. Říká, že to měl natočené. Argumentoval. Reakce léčebny: buď si to vymyslel, nebo se ho matka bojí, protože je feťák.

Proč nepřestane

Tady přichází část, kterou většina lidí nechce slyšet. Zlatorz nepřestane brát pervitin. Řekl to svému psychiatrovi na rovinu.

Jedna čára denně. Žádná euforie, žádné excesy. Uklidní ho to. Na dojezdu se cítí lépe než střízlivý, což sám označuje za podezřelé. Sedativa ho neuklidňují. Stimulant ano. Říká, že možná má nediagnostikované ADHD. Harm reduction po zlatorzosku.

Věci, co stimulovaly normální lidi, pro něj byly jako koukat do zdi. Nechce euforii. Chce být normální. A prášky z léčebny mu dávaly pocit, že by se raději řezal do zápěstí, než aby byl pod jejich vlivem.

Když mu lidi píšou, že potřebuje pomoct, odpovídá po svém: "Když McAfee miliardář fetuje a outsmartuje FBI CIA Interpol každý den, směje se a tweetuje jak je 7 dní vzhůru a chlastá, lidi mu spamovali jak potřebuje pomoct."

Továrna na invalidní důchodce

Zlatorz tvrdí, že opavská léčebna funguje jako továrna. Vezme člověka s toxickou psychózou, dá mu diagnózu paranoidní schizofrenie, nasadí antipsychotika, pošle ho na invalidní důchod. Pásová výroba. Nula pomoci, sto škody.

Říká, že mu diagnóza ohrožuje svéprávnost. Že mu může zničit šance v životě. A že má dostatečný intelekt na to, aby se ve věcech rozeznal sám.

Nejhorší psychiatři, co jsem kdy viděl, jsou v ústavech, říká ve videu. Venku jsou často inteligentní lidé. V ústavech jsou lidé znuzení, kteří nesnáší své pacienty a každého berou stejně.

Epilog

Třicet osm minut. Člověk mluví do kamery o systému, který ho měl chránit a místo toho mu dal diagnózu, prášky a trauma. Má argumenty. Má intelekt. A má pervitin v krvi.

Možná nemá paranoidní schizofrenii. Možná má něco jiného, co nikdo pořádně nezjišťoval, protože je jednodušší napsat "schizofrenik" než se skutečně podívat na to, co se děje v hlavě člověka, kterého systém odepsal jako smažku.

Že něco má, to je vidět. Co přesně, to nevíme.

Zlatorz si zaslouží lepší odpověď, než jakou dostal. A zároveň si zaslouží víc, než je jedna čára denně a pohled z okna.

Situaci nadále sledujeme.